Aktuality z oboru 
Připravujeme 57. aktiv galvanizérů
57. ročník celostátního aktivu galvanizérů v Jihlavě se uskuteční v prostorách EA Business Hotel v Jihlavě 21. a 22. května...
Kurz Obsluhy neutralizačních stanic
Základní kurz Obsluhy neutralizačních stanic je plánován v termínu
Mediální partneři 
22. konference AKI 2019 - Koroze a protikorozní ochrana kovů
Zveme Vás na 22. konferenci AKI 2019 do Prostějova ve dnech 23.-25. října 2019.
Program konference si můžete prohlédnout ZDE.
Informace o sympoziu konaného dne 23.10.2019 jsou ke stažení ZDE.
23/10/2019, Prostějov
Korozní odolnost materiálů v automobilovém průmyslu: od laboratorních zkoušek
Korozní odolnost je důležitým požadavkem pro materiály používané pro konstrukci automobilů, a to zejména v oblastech, kde se aplikují v zimním období posypové soli. Korozní odolnost je možno ověřit v laboratorních podmínkách urychlenými korozními zkouškami nebo v provozu expozicí kupónu na vozidlech. Od 80. let téměř každá automobilka vyvinula svojí normalizovanou korozní zkoušku, která
obvykle střídá fáze solné mlhy nebo deště a klimatické změny. Zkoušky se významně liší koncentrací a složením solného roztoku a změnami teploty a vlhkosti a poskytují tak rozdílné výsledky z hlediska korozní odolnosti materiálů. Přesto by tyto urychlené korozní zkoušky měly být schopny simulovat chování různých materiálů v servisních podmínkách. Je tedy důležité výsledky těchto zkoušek porovnat s reálnými provozními daty z různých oblastí světa.
Bo Rendahl vystudoval elektrochemii na KTH ve Stockholmu. V oboru koroze a protikorozní ochrany pracuje téměř 40 let. Začínal jako výzkumný pracovník ve Švédském korozním institutu v oboru atmosférické koroze. Od 90. let se zabývá atmosférickou korozí. Od roku 2008 je Bo vedoucím výzkumu ve skupině Koroze v automobilovém průmyslu a korozního zkušebnictví v RISE KIMAB ve Stockholmu ve Švédsku.
Vysoce pevnostní oceli v automobilovém průmyslu: Hrozí při provozu nebezpečí vodíkového zkřehnutí?
Moderní vysoce pevné oceli (AHSS) mají výhodné mechanické vlastnosti umožňující snížení hmotnosti vozidel a úsporu pohonných hmot. V souvislosti s rychlým nárůstem jejich použití je středem zájmu automobilového průmyslu nebezpečí vodíkového zkřehnutí AHSS při expozici v atmosférických podmínkách. V současnosti proto probíhá intenzivní výzkum různých aspektů mechanismu vodíkového zkřehnutí způsobeného atmosférickou korozí. V přednášce budou prezentovány výsledky několika sérií in situ experimentů zaměřených na vstup a permeabilitu vodíku strukturou dvou typů AHSS a jeho vliv na jejich mechanické vlastnosti.
Ing. Tomáš Prošek, Ph.D. vystudoval VSCHT Praha. Od roku 2001 do 2015 pracoval ve Švédském korozním institutu ve Stockholmu a ve Francouzském korozním institutu v Brestu. Od roku 2016 vede oddělení Kovových konstrukčních materiálů v Technoparku Kralupy VŠCHT Praha. Zabývá se výzkumem a vývojem v oblasti atmosférické koroze, ochrany kovovými a organickými nátěry, urychlenými a venkovními korozními zkouškami a korozním monitoringem. Je prezidentem AKI.
Metodika hodnocení nebezpečí korozního poškození karoserie v místě kontaktu s pryžovými prvky
Prezentována bude metodika hodnocení nebezpečí vzniku korozního poškození automobilové karoserie v místě styku s pryžovými prvky působením galvanického článku. Pryžové materiály byly testovány z hlediska vodivosti a samovolného korozního potenciálu. Zjištěné hodnoty laboratorních měření byly srovnány s výsledky dlouhodobých provozních zkoušek. Byl potvrzen předpoklad, že vodivost některých grafitem plněných pryžových prvků je dostatečná pro vznik galvanického článku, který způsobuje intenzivní delaminaci nátěrového systému a korozní napadení automobilové karoserie..
Ing. Jan Švadlena je absolventem Ústavu kovových materiálů a korozního inženýrství VŠCHT Praha a v současnosti dokončuje doktorské studium se zaměřením na korozi historický kovových materiálů. Od roku 2017 působí jako výzkumný pracovník v Technoparku Kralupy VŠCHT Praha ve skupině Kovové konstrukční materiály, kde se vedle historických kovových materiálů zabývá korozí v průmyslových prostředích, automobilovém průmyslu a protikorozní ochranou.
Analýza defektů automobilových laků
Automobilové nátěrové systémy karosérií mají dvě hlavní funkce. Nejenže chrání podkladový kov před korozí v různých prostředích, ale poskytují také barevnost a estetickou hodnotu. Vady vrchního nátěru jsou viditelné a estetickou hodnotu automobilu snižují. V přednášce bude objasněn degradačním mechanismus vrchního nátěru pro karosérii, která byla vystavena působení agresivního prostředí.
Hana Geiplová vystudovala v roce 1983 VŠCHT v Praze, Fakultu chemické technologie, a v roce 1991 ukončila postgraduální studium Protikorozní ochrana pomocí nátěrů na Univerzitě Pardubice. Oboru protikorozní ochrany se věnuje od roku 1985 nejprve jako technolog závodu Barvy a laky a od roku 1998 je výzkumným pracovníkem SVUOM. Věnuje se především výzkumné činnosti v protikorozní ochraně organickými nátěry, jejich degradaci, zkoušení a inspekční činnosti.
Korozní problematika chladicích okruhů autobusů
V nedávných letech došlo u většiny autobusů našich dopravních podniků a ČSAD k nárůstu potíží způsobených chladicím systémem motoru. Provozovatele trápilo přehřívání převodovek, zanášení radiátorů způsobující neschopnost vozidla topit cestujícím, koroze mrazových zátek a jiných technologických otvorů, a ve finále i pronikání vody do olejové náplně nebo naopak, díky prokorodování vložek bloku motoru. Jaké jsou příčiny těchto jevů, jak se jim do budoucna vyvarovat a tak trochu i to, kdo z trojice výrobce autobusu, dodavatel chladicí kapaliny a uživatel vozidla je za tento stav zodpovědný, se dozvíme v tomto článku.
Ing. Jan Skolil, Ph.D. se více než patnáct let věnuje problematice vývoje provozních kapalin, nejprve ve firmě Velvana a v současnosti u největšího českého výrobce chladicích a brzdových kapalin, společnosti CLASSIC Oil. Pravidelně přispívá do odborných motoristických časopisů, jako jsou AutoExpert, PETROLmagazín, Tribotechnika a další. Zajímá se o souvislosti přenosu tepla a chladu, korozní agresivity a vlivu na zdraví člověka a životní prostředí u glykolových kapalin. V současnosti se jako hlavní řešitel podílí na výzkumu v několika projektech Technologické Agentury ČR.
Odmašťování kovů – obtížně odmastitelné látky
V příspěvku jsou shrnuty praktické zkušenosti s odmašťováním nových typů obráběcích a tvářecích přípravků, které působí problémy při odmašťování ve vodných prostředích. Jedná se zejména o maziva na bázi biologicky odbouratelných surovin rostlinného a živočišného původu. Dále nové typy přísadových látek, zlepšující obráběcí a tvářecí vlastnosti maziv a chladiv, jako jsou přísady (EP a AW) v tvářecích
přípravcích, korozní inhibitory a jiné látky se silnou chemisorpční nebo chemickou vazbou ke kovovému povrchu. Jsou popsány vlastnosti vybraných kategorií obtížně odmastitelných látek a způsoby, jak výběrem vhodné odmašťovací lázně, úpravou parametrů odmašťování a vhodným technologickým způsobem, dosáhnout kvalitně odmaštěného povrchu před povrchovými úpravami.
Ing. Petr Szelag absolvoval v roce 1971 VŠCHT Praha. V letech 1971–1995 pracoval ve Státním výzkumném ústavu ochrany materiálů v oboru galvanotechniky a povrchových úprav kovů. Od roku 1995 pracuje ve firmě Pragochema jako vedoucí výzkumu a vývoje. Je autorem nebo spoluautorem více než 50 přípravků pro povrchové úpravy kovů, zejména přísad pro galvanické lázně, a odmašťovacích, fosfátovacích, omílacích, pasivačních přípravků a inhibitorů. V posledních 10 letech publikoval více než 40 odborných prací. V oboru povrchových úprav je znám i pro svou výukovou činnost Kurzech galvanotechniky a Korozního inženýrství pořádaných VŠCHT a ČVUT. Je členem výboru AKI a ČSPÚ.
Slitinové pokovení zinek nikl
Slitinový povlak zinek nikl je rozšířeným typem galvanické povrchové úpravy. Spolu s následnými pasivacemi a utěsněními či následnými ponory (post dip) představuje v praxi stále více požadovaný vysoce kvalitní systém povrchové ochrany ocelových a litinových dílů, jehož hlavním odběratelem jsou výrobci automobilů na celém světě. Součásti chráněné slitinovým povlakem zinek nikl najdeme především v motorovém prostoru, ale také v brzdovém systému, na podvozku a na spojovacích prvcích či skříních zámků. Přednostmi povlaku zinek nikl jsou vynikající ochrana proti korozi základního materiálu, dobrá tepelná odolnost, snížení objemu korozních produktů a z ní vyplývající dodatečná bariérová ochrana, nulová tvorba whiskerů, dobrá otěruvzdornost, žádná kontaktní koroze s hliníkem a jeho sloučeninami či dobrá přilnavost pro nanášení následných organických povlaků.
Ing. Petr Goliáš je absolventem ústavu technologie kovů a korozního inženýrství VŠCHT Praha. Po studiu začal pracovat v zastoupení firmy Schlötter Galvanotechnik jako servisní technik, od roku 2011 je jejím vedoucím. Zabývá se technologiemi galvanických protikorozních ochran, dále také dekorativním pokovením i aplikacemi pro elektrotechniku a elektroniku. Od roku 2009 je rovněž spolumajitelem certifikované zkušební laboratoře GRADUS, a.s.